Obavy ze vstupu do psychoterapie aneb cesta k duševnímu dobrovolnictví

Psychoterapie je mocný nástroj, který může pomoci jednotlivcům zvládnout životní obtíže, zmírnit emocionální bolest a poskytnout prostor pro osobní růst. Přesto mnoho lidí zažívá obavy, když přemýšlí o vstupu do terapeutického procesu. V tomto článku níže se zaměříme na běžné obavy spojené s vstupem do psychoterapie a na to, jak můžeme překonat tato překážky ve prospěch duševního zdraví.

Obavy z nedostatku kontroly

Jednou z častých obav je strach z toho, že ztratíme kontrolu nad naším životem nebo situací v terapii. Důležité je si uvědomit, že terapie není o ovládání, ale spíše o spolupráci. Terapeut slouží jako průvodce, který vám pomůže objevit a porozumět vašim myšlenkám, pocitům a chováním.

Obavy z otevření se

Další častou obavou je strach ze sdílení hlubokých a osobních emocí, strach z toho co se o sobě můžeme dozvědět. Otevřít se v terapii může být náročné, ale je to klíčový krok k osobnímu růstu. Terapeut je profesionál, který má za úkol poskytovat bezpečné a podporující prostředí, kde můžete svobodně sdílet své pocity bez odsuzování.

Obavy ze stigmatizace

Stigmatizace duševního zdraví může být silným faktorem odrazujícím lidi od hledání psychoterapie. Je důležité si uvědomit, že péče o psychické zdraví je stejně důležitá jako péče o fyzické zdraví. Hledání psychoterapie je projevem síly a péče o sebe. Přesto v naší společnosti stále někde platí, že kdo řeší své osobní trápení v terapii je "blázen či je divný"...

Obavy z odsouzení

Klient může mít obavu, že bude terapeutem odsouzen za své pocity, přání, fantazie. Nebo odsouzení za své činy a chování. Tématem ale v tomto případě není odsouzení terapeutem, ale odsuzování klienta sebou samým. Dobrý terapeut samozřejmě nejen že klienta neodsuzuje, ale měl by pomoci nahlédnout příčiny samo odsuzování klientem a tento jev s ním propracovat.

Obavy, že terapii sám sobě nemohu dovolit

Mnoho klientů má pocit, že si terapii nezaslouží, že pro sebe nemají nárok na nic prospěšného. Na pocitové úrovni se to může projevit tak, že si nenajdu čas, nenajdu finanční prostředky, svoje problémy přeci musím vyřešit sám. Jinými slovy na něco tak osobního jako terapie, kde z ní mohu mít prospěch pouze já sám není přeci nárok.

Obava z bolesti

Někdo se také může klient domnívat, že ho práce v terapii zasáhne, že bude ještě více zraněn. Ano, toto někdy může nastat, ale pokud se tak stane, pak v případě dobré terapie to bude v bezpečném, podpůrném a chápajícím prostředí. U duše i u těla platí, že léčba bohužel někdy bolí, a tak se nabízí paralela s bolavým zubem, tedy bolavý zub nás zpočátku trápí, samotný zubařský zákrok je leckdy velmi nepříjemný, ale potom přichází úleva.

Obava zda budu terapeuta zajímat?

Občas se klient může obávat, že jeho příběh nebude pro terapeuta zajímavý, že ho bude nudit. Obava, že bude terapeuta zatěžovat. Pokud si klient ale připustí, že cílem terapeuta je pomáhat svým klientům, pak by tato obava mohla alespoň částečně pominout.

Je velmi smutné vidět, že mnoho klientů, kterým by psychoterapie jist pomohla do ní nevstoupí, právě kvůli výše uvedeným obavám.

Vstup do psychoterapie může být výzvou, jistě to není procházka růžovým sadem, terapie občas může bolet, ale zároveň je to krok k osobnímu rozvoji a duševnímu zdraví. Důležité je uznat své obavy, ale zároveň si uvědomit, že existují způsoby, jak je překonat. S podporou kvalifikovaného terapeuta může být cesta k psychickému blahobytu naplňující a osvěžující.

Na závěr se nabízí citát Karla Čapka " Člověk se nikdy nezbaví toho o čem mlčí "

O tom jak by se s danými obavami mohlo pracovat píšeme na našem blogu a článek najdete v prokliku níže

článek blogu

.